Odpověď není vždy jednoznačná. Fyzioterapie má v péči o pohybový aparát důležité místo, zároveň ale nenahrazuje lékařskou diagnostiku v situacích, kdy mohou obtíže souviset s onemocněním, úrazem nebo jiným stavem vyžadujícím lékařské vyšetření.

Co je fyzioterapie?

Fyzioterapie je zdravotnický obor zaměřený na funkci pohybového systému člověka. Nezabývá se pouze místem, které právě bolí. Fyzioterapeut hodnotí pohyb, svalovou sílu, rozsah pohybu, koordinaci, stabilitu, způsob zatěžování jednotlivých částí těla a další faktory, které mohou s obtížemi souviset.

Součástí fyzioterapeutického vyšetření je proto zpravidla rozhovor o vzniku a průběhu obtíží a následné funkční vyšetření. Na jeho základě fyzioterapeut stanoví fyzioterapeutický plán a volí vhodné postupy.

Podle charakteru problému může terapie zahrnovat například individuálně zvolená cvičení, nácvik pohybu, práci se svalovou silou a koordinací, postupné zvyšování zátěže, manuální techniky nebo edukaci pacienta.

Důležitým principem moderní fyzioterapie je, že terapie není pouze pasivní ošetření. U mnoha obtíží pohybového aparátu je podstatnou součástí léčby aktivní zapojení pacienta a vhodně dávkovaný pohyb.

Kdy je vhodné navštívit fyzioterapeuta?

Fyzioterapeutické vyšetření může být vhodné například při:

• bolestech zad a krční páteře,

• bolestech kloubů a svalů,

• omezení pohyblivosti nebo pocitu ztuhlosti,

• obtížích souvisejících s určitou pracovní, sportovní či každodenní činností,

• návratu k pohybu po úrazu nebo operaci,

• potřebě obnovit svalovou sílu a rozsah pohybu,

• postupném návratu ke sportovní či pracovní zátěži.

Typickým důvodem návštěvy mohou být také opakující se obtíže. Pokud se například bolest při určité aktivitě pravidelně vrací, cílem fyzioterapie není pouze krátkodobě ovlivnit bolestivé místo, ale také zjistit, jaké faktory mohou problém udržovat a jak lze pohybový aparát postupně připravit na požadovanou zátěž.

Musím před fyzioterapií nejprve k lékaři?

Ne vždy. U řady běžných obtíží pohybového aparátu je možné absolvovat fyzioterapeutické vyšetření přímo. Záleží však na charakteru a průběhu potíží.

Kvalifikovaný fyzioterapeut by měl během vstupního vyšetření posoudit nejen funkční stav pohybového aparátu, ale také to, zda jsou obtíže vhodné k fyzioterapeutické péči. Pokud anamnéza nebo vyšetření ukazují na možnost závažnějšího zdravotního problému, měl by pacienta doporučit k lékařskému vyšetření.

Fyzioterapeut tedy neřeší pouze otázku „co bolí a jak s tím pracovat“, ale také otázku „je bezpečné tento problém řešit fyzioterapií?“

Kdy je vhodnější nejprve navštívit lékaře?

Existují situace, kdy by fyzioterapie neměla být prvním krokem a je vhodné nejprve lékařské vyšetření. Jde zejména o případy, kdy existuje podezření na závažnější úraz, neurologické postižení, infekci, cévní problém nebo jiné onemocnění.

Varovné příznaky, které vyžadují zvýšenou pozornost

• výrazné obtíže po závažnějším úrazu, zejména při podezření na zlomeninu nebo jiné strukturální poškození,

• náhle vzniklá nebo postupující výrazná svalová slabost či porucha hybnosti,

• nově vzniklé závažné poruchy citlivosti,

• porucha kontroly močení nebo stolice společně s bolestí zad a neurologickými příznaky,

• horečka nebo výrazné celkové příznaky doprovázející bolest pohybového aparátu,

• náhle vzniklá dušnost, bolest na hrudi nebo jiné akutní celkové obtíže,

• nevysvětlitelný výrazný otok, zarudnutí či změna teploty končetiny,

• bolest spojená s nevysvětlitelným úbytkem hmotnosti nebo závažným celkovým zhoršením zdravotního stavu.

U náhlých a závažných příznaků může být namístě akutní lékařské vyšetření, nikoli čekání na termín fyzioterapie.

Samotná intenzita bolesti přitom nemusí spolehlivě vypovídat o závažnosti problému. Velmi silná bolest nemusí automaticky znamenat závažné poškození tkáně a naopak některé významné zdravotní stavy nemusí začínat extrémní bolestí. Proto je důležitý celý kontext obtíží.

Fyzioterapeut a lékař nejsou konkurence

• Není příliš užitečné vnímat fyzioterapii a lékařskou péči jako dvě vzájemně se vylučující možnosti. Jejich role se často doplňují.
• Lékařská diagnostika je zásadní především tehdy, když je potřeba určit nebo vyloučit konkrétní onemocnění, závažné poranění či jinou patologii a rozhodnout o další medicínské léčbě.
• Fyzioterapeut se následně nebo souběžně zaměřuje především na funkci, pohyb a schopnost člověka zvládat potřebnou zátěž.
• Dobrá mezioborová spolupráce proto znamená také schopnost rozpoznat hranice vlastní odbornosti. Fyzioterapeut by měl vědět, kdy je problém v jeho kompetenci – a kdy je naopak správným krokem odeslat pacienta k lékaři.

Co očekávat od první návštěvy fyzioterapeuta?

První návštěva by neměla začínat manuální technikou nebo cvičením. Základem je vyšetření.

Fyzioterapeut se bude zajímat o to, kdy obtíže začaly, jak se vyvíjejí, co je zhoršuje nebo zmírňuje, zda předcházel úraz či operace a jak problém ovlivňuje běžný život, práci nebo sport.

Následuje funkční vyšetření podle charakteru obtíží. Teprve na základě získaných informací je možné zvolit vhodný terapeutický postup a společně stanovit cíle terapie.

Cílem není jen „opravit bolavé místo“

Lidský pohybový systém je komplexní a bolest ovlivňuje řada biologických, psychologických i sociálních faktorů. Proto není vždy možné určit jediný sval, kloub nebo „špatný pohyb“, který je za problém zodpovědný.

Kvalitní fyzioterapie by proto neměla stát na hledání jediné domnělé příčiny za každou cenu. Měla by vycházet z vyšetření konkrétního člověka, dostupných odborných poznatků a jeho individuálních potřeb.

Cílem může být zmírnění obtíží, obnovení pohybu, zvýšení síly a tolerance zátěže, návrat k běžným aktivitám nebo sportu – a především to, aby pacient lépe rozuměl svému problému a věděl, co může pro svůj pohybový aparát dlouhodobě dělat.

Fyzioterapie tedy není pouze léčbou bolesti. Je především prací s pohybem, funkcí a schopností organismu bezpečně zvládat zátěž.